Wildlife Research and Conservation

Zkuste si rozpoznat jedince rysů

Nejčastější otázkou při ochraně ohrožených druhů je „Kolik vyder/rysů/syslů tady máme?“. Jakým způsobem se dají zvířata spočítat, závisí na sledovaném druhu: na statusu ochrany (můžeme je vůbec chytat?), jak se pohybuje (jak daleko a rychle se přemisťuje), kde žije (ve vodě, v lese atd.), jak se chová (žije ve stádech/hejnech nebo každý sám), je-li možné jednotlivé jedince od sebe odlišit podle nějakého znaku (zbarvení, tvar a velikost stopy, možnost upevnění značky).

Rysi mají unikátní zbarvení srsti. Velikost, počet a umístění skvrn se u každého jedince liší, a může být tedy použito k identifikaci zvířat. Podobně se také využívá pruhů či skvrn u tygrů, jaguárů, zeber, nebo například u lidí otisk prstu. U karpatských rysů (Lynx lynx carpathica), kam patří i naši rysi, převládají skvrny - velké nebo malé. Menšina zvířat pak má plavé nebo tzv. mramorované zbarvení. Zbarvení rysů má genetické pozadí, sourozenci nebo matka a koťata jsou si často podobní. Přesný mechanismus dědičnosti zbarvení ale není dosud znám.

V rakousko-bavorsko-českém pohraničí probíhá dlouhodobě sledování populace rysa pomocí fotopastí. Síť fotopastí poskytuje permanentně fotografie různých rysů z různých lokalit. Porovnáváním skvrn na srsti rysů na jednotlivých fotografiích je pak možné identifikovat jedince. Každá nová fotografie se musí porovnat s těmi staršími, při přibývajícím množství je pak důležité udržovat databázi fotografií tak, aby se s ní dalo pracovat. Monitoring rysů v rakousko-bavorsko-českém pohraničí navíc provádí hned několik organizací: Luchsprojekt Bayern, Luchsprojekt Nord Osterreich, Nationalpark Bayerischer Wald, Hnutí DUHA, NP Šumava a ALKA Wildlife. Naštěstí ku prospěchu rysů všechny organizace spolupracují a díky sdílení dat a fotografií je možné monitorovat celou populaci jednotně a sledovat i ty rysy, kteří přebíhají přes státní hranice.

Díky těmto údajům je pak například možné například odhadnout počet jedinců v celé oblasti, zachytit osudy jednotlivých zvířat (například rysice Jiskra), jak daleko se přemisťují (putování Luďka) a přinášet Vám tyto Rysí příběhy.

Poznávat jednotlivé rysy podle skvrn může být někdy jednoduché, někdy až extrémně těžké. Ne každému to jde hned, ne každý na to má oči. Jak jste na tom Vy osobně, si můžete právě teď vyzkoušet v kvízu na našem Facebooku.

Rysí příběhy vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí.

Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s.